Libor Rambousek (Rambo)
Kapitán jak má být
V dresu HC Rakovník kroutí již šestou sezónu. V posledních dvou nosí na svém dresu kapitánské céčko a je to prodloužená ruka trenéra Zdeňka Hrabě. Pohodový smíšek, který v ledním hokeji mnoho zažil, ale také neúnavný hecíř a bouřlivák, který nerad prohrává – Libor Rambousek (* 21. prosince 1972).
Narodil se ve Slaném a s hokejem začal již v šesti letech v dresu místních Lvů. „První moje cesta mířila do branky. Když to ale zjistil táta, tak mě vyhnal, a od té doby jsem hrál jenom v útoku.“
Poté se ale rodiče přestěhovali do Prahy, a proto i Libor změnil dres Slaného za Slávistický. Ve Slavii Praha prožil celé hokejové mládí. Hrál nejvyšší žákovské i dorostenecké soutěže. S juniorským týmem dokázal vybojovat bronzovou medaili. Po skončení mladistvých let naskočil do prvního mužstva, které hrálo druhou nejvyšší soutěž – I. ligu - a bojovalo o postup do extraligy. Do té ale Libor Rambousek nenakoukl. „Byl to osud a moje velká smůla. Bylo to v roce 1991, kdy Slavia bojovala o postup a já musel na vojnu. Bohužel si mě vybral tým, který hrál II. ligu. V době mého působení na vojně postoupila Slavia do extraligy. Přišel Vláďa Růžička, se kterým jsem se minul. Po návratu z vojny už to bylo strašně těžký se do Slavie probojovat. Měl jsem víc smůly než Martin Altrichter nebo Tomáš Vlasák, se kterými jsem tam hrával v juniorech a poté i v I. lize.“
Po návratu z vojny zůstala Liboru Rambouskovi souzena II. liga. Ve své bohaté kariéře prošel několika týmy – Příbramí, Neratovicemi, Kralupy, Hvězdou Praha, Mělníkem, aby nakonec zakotvil v Rakovníku. „Rakovník byla dobrá volba a vůbec toho nelituji. Druhá liga je náročná na čas. Hraje se dvakrát v týdnu a do toho se musí trénovat. Já měl ale problémy s prací a těžko jsem to kloubil dohromady. Najednou přišla nabídka od pana Kotála, že Rakovník nemá útočníky, tak jsme ještě s Romanem Macháčem přišli do místního HC. Dnes je tady vynikající parta a je to vidět i na výsledcích. Trochu mě mrzí, že diváci oproti minulým sezónám tolik nechodí. Tím bych je chtěl pozvat na boje play-off. Když máme sezónu takto dobře rozjetou, tak bychom ji rádi dotáhli až do konce a k tomu diváky potřebujeme. Jednoduché to nebude. Chceme jít ale postupně. Vyhrát soutěž, probojovat se do baráže a pak zkusit postup do II. ligy. Sport ale dokáže být krásný a taky krutý. Záleží hodně na štěstí.“