Tomáš Ullrych (Ully)
Rychlonožka s instinktem zabijáka
Po několikaleté pauze znovu navlékl rakovnický dres kanonýr Tomáš Ullrych (* 6. prosince 1979). Kdokoliv přijde na rakovnický zimák a vidí tuto rychlonožku plout po ledové ploše, musí mu srdce zaplesat. Někdy jsou i k smíchu marné snahy obránců Tomáše zastavit, o dojetí, nebo předjetí se vůbec bavit nebudeme. K tomu všemu má další dar: jeho zakončení patří k nejlepším v soutěži a častokrát se z Tomáše stává zabiják soupeřových nadějí.
Tomáše přivedli k hokeji tradiční školní náboráři. „Když jsem byl v první třídě, tak za námi v Kladně do školy přišli trenéři a doslova verbovali na hokej. Řekl jsem si: proč ne. Začal jsem sice v PZ Kladno, ale v osmé třídě už jsem byl přetažen do HC Kladno. Od prvních krůčků jsem nastupoval v útoku. Do obrany mě to nikdy netáhlo (smích). V mladším dorostu jsem se setkal s nynějším spoluhráčem Petrem Kounovským. Podařilo se nám proklestit si cestu až do finále, ale narazili jsem na výborný tým Slavie Praha a skončili druzí. Za Slavii tenkrát nastupovali Divíšek, Kopecký a řada dalších. Stejně tak tomu bylo o dva roky později i v juniorech. Byly to ale nádherné zápasy. Dařilo se mi i střelecky, takže vzpomínky na celý život. Možná právě i díky těmto gólů i nahrávkám jsem byl vybrán společně s Petrem do kladenského prvního týmu.“
Zlom přišel po přechodu do dospělých. „Ještě jako junioři jsme s Petrem nastupovali za áčko a dokonce jsem měl podepsanou i smlouvu. V týmu tehdy byli Kasík, Burger, Mídl, Gardoň, Eichenman, chytal Bílek. To bylo za trenéra Vejvody, který mi dával šanci. Bohužel po půlroce byl Vejvoda odvolán, protože Kladno mělo problémy. Přišel nový trenér, který mě nenechal ani jednou zahrát a rovnou mě poslal do II. ligy do Kralup. V Kralupech jsem ještě dohrál sezónu a na dva roky s hokejem skončil. Urazil jsem se, šovinisticky jsem se urazil a řekl, že nechci hokej nikdy vidět (smích).“
O Tomášově osudu měl přehled Vladimír Soukup, který nebyl líný a neustále Tomáše přemlouval do Rakovníka. Po několika odmítnutí přišlo dlouho očekávané ano. „Dnes nelituji, že jsem se urazil. Když nejsi hvězda, tak jsi po skončení kariéry ve velice složité situaci. Hlavně po pracovní stránce. Znám několik případů hráčů, kteří byli zvyklí na stotisícový příjem a dnes nic neumí a mají problém sehnat práci nebo se jim za deset tisíc nikam nechce. Po dvou letech jsem tedy kývl na nabídku Rakovníka a vydržel tady asi dvě sezóny. Jelikož jsem ale získal práci v Praze a začal studovat vysokou školu, tak jsem se rozhodl pro Řisuty, které hrály II. ligu a byly blíž. Ovšem nejlepší štace to nebyla. Byly zde velké tlaky na hráče. Nikdo nebral v potaz, že by pracující hokejista byl také unaven, proto jsem si po pěti letech dal znovu pauzu. Dva roky jsem kvůli pracovnímu vytížení musel přestat. Před letošní sezónou přišla znovu nabídka z Rakovníka, která byla pro mě zajímavá z pohledu práce. Není zde takový tlak a hlavně to není tak časově náročné.“
Tomáš Ullrych svými góly táhne mužstvo k vítězství v KLM a tím i k postupu do II. ligy. „Vítězství v KLM vidím hodně reálně. Je zde výborná parta i dobrá skladba týmu. Netáhne to jen jedna pětka, ale na vítězství se podílely všechny tři lajny, které jsou podpořené velmi dobrou brankářskou dvojicí, a to je hodně důležité. O tom, zda by se tady mohla hrát II. liga, to je spíš otázka pro vedení, protože to je úplně o jiných penězích a jiné časové náročnosti. To je pětkrát, šestkrát v týdnu být na ledě. Nevěřím tomu, že by všichni hráči toto mohli podstoupit. Já osobně bych asi taky měl problémy. Je to neskutečný skok a to se musí hodně zvážit, aby na to byly finance a hráčský kádr. Když už postup od II. ligy, tak by to mělo mít nějakou koncepci, hlavně s mládeží, aby bylo odkud doplňovat. Myslím, že zdejší juniorský tým takové možnosti asi moc nedává